Konec posvěcování nemravností

Konec posvěcování nemravností

19. prosince 2016 | Jednou z největších právních změn za rok 2016 je zákaz rozhodčích doložek ve smlouvách se spotřebiteli. Platí od prosince a ukončil nechvalně proslulou praxi legalizace nemravných úroků a pokut pomocí soukromých rozhodců. Stovky tisíc lidí si v minulosti půjčily peníze od bank a splátkových společností na základě smluv, ve kterých byla skryta takzvaná rozhodčí doložka. O její existenci se často dozvěděli až ve chvíli, kdy přestali splácet. Místo soudu jejich spor rozhodoval soukromý arbitr, kterého si zvolil sám věřitel.

„Arbitráž primárně slouží pro řešení obchodních sporů. Ve spotřebitelských smlouvách ji lze akceptovat, jen pokud nemůže být zneužita v neprospěch spotřebitele. To se bohužel vmasivním měřítku dělo, rozhodce byl nezřídka kamarádem prodávajícího, a spory rozhodoval dokonce bez odůvodnění. Byla to ostuda,“ uvedla v dubnu v rozhovoru pro LNMarkéta Selucká, expertka na spotřebitelské právo a nynější děkanka brněnské právnické fakulty.

Problematické rozhodčí doložky se masivně používaly v úvěrových smlouvách zejména v letech 2006 až 2008. Od roku 2009 je některé soudy začaly prohlašovat za neplatné, což potvrdil i Nejvyšší soud v roce 2011. Na problém reagovali také zákonodárci – o rok později novelizovali zákon o rozhodčím řízení, který stanovil přísné podmínky pro podobu rozhodčích doložek. Například už nemělo být možné ji „propašovat“ do obchodních podmínek psaných titěrným písmem.

Legalizace přepálených úroků

Od prosince jsou rozhodčí doložky ve smlouvách se spotřebiteli zakázány. Parlament schválil pozměňovací návrh poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) k novému zákonu o spotřebitelském úvěru.

Dle advokátů, kteří radí lidem v dluhových potížích, je to krok správným směrem. „Rozhodčí řízení bylo zneužíváno k tomu, aby se nekorektní subjekty vyhnuly právním překážkám svých nekorektních aktivit,“ říká Pavel Uhl.

Problém byl zejména v tom, že řada rozhodců nerespektovala zákony chránící spotřebitele. „Rozhodci často přiznávali zjevně protiprávní nároky, ať už smluvní úroky z prodlení násobně převyšující zákonné úroky z prodlení, či obrovské smluvní pokuty a sankce,“ říká pražský advokát Petr Němec. Podle něj rozhodčí řízení sloužilo k legalizaci protiprávních nároků věřitelů, které rozhodci měli zamítat z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu dlužníka.

Dle jiných právníků ale politici s vaničkou vylili i dítě. „Nikdo se nenamáhal zabývat se tím, jak potrestat jen ty společnosti organizující rozhodčí řízení, které právo skutečně zneužily,“ myslí si Marie Karfíková, předsedkyně stálého rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

Podobně to vidí advokát Luděk Lisse, jenž se angažoval v rozhodčím soudu při IAL SE, zřízeném podle slovenského práva a poskytujícím své služby v Česku. „Věřitelé volili rozhodčí řízení primárně pro jeho rychlost, a ne proto, aby v jakémsi spolčení s rozhodcem ošidili dlužníka na úrocích či na smluvních pokutách,“ myslí si Lisse. „Pokud někdo chtěl řešit otázku nemravnosti rozhodci přiznávaných úroků, měl k tomu nástroj již od novely z roku 2012, odkdy bylo možné tuto nemravnost soudně přezkoumat. Nebylo tedy důvodu rozhodčí doložky ve spotřebitelských věcech zakázat. To je jen populistický krok, který zhorší vymahatelnost práva,“ dodává advokát.

Za politický alibismus to považuje i Marie Karfíková. „Problém je v tom, že český právní systém od 1. prosince neposkytuje pro spotřebitelské spory plnohodnotnou alternativu řízení před soudem. Často se hovoří o mediaci, což je ale něco naprosto odlišného, neboť jejím výsledkem není vykonatelné rozhodnutí,“ kritizuje krok zákonodárců.

Advokát jako malý soud

Nelze jednoznačně určit, jaký podíl tvořily problematické rozhodčí doložky, které posvěcovaly nemravné nároky věřitelů. „Nevím, zda to byly jen excesy, nebo se to dělo častěji. Ale odmítám mediální obraz, že to byl jev majoritní, nebo snad dokonce pro rozhodčí řízení příznačný,“ říká Lisse.

Víme, že v současné době je vedeno více než 200 tisíc exekučních řízení na základě neplatných rozhodčích doložek. Na návrh dlužníka je lze zastavit. Zbaví se tím minimálně přemrštěných úroků nebo smluvních pokut. České soudy navíc nedávno pootevřely i cestu k tomu, že v některých případech může být promlčen i samotný dluh.

Spotřebitelské spory byly každopádně velký byznys pro soukromé rozhodčí soudy. Zřejmě největší z nich, nazvaný Společnost pro rozhodčí řízení, založili advokáti kolem Tomáše Sokola. On sám za jedenáct let rozhodl více než 14 tisíc sporů. Vyplývá to z informace, kterou poskytl Obvodní soud pro Prahu 2, u kterého se Sokolem vydané rozhodčí nálezy uschovávaly.

Tomáš Sokol konstatuje, že nebyl problém udržet kvalitu rozhodování. „V prvé řadě je na žalovaném, aby se vyjádřil. Pokud se nevyjádří, není co řešit. Má se za to, že nárok uznal. S výjimkou spotřebitelských sporů v posledních letech. U nich pak asistent zkontroloval, zda smlouva není v rozporu s kogentní ochranou spotřebitelů,“ řekl LN.

Nesmírně výkonná byla i advokátka Eva Vaňková z Vysokého Mýta. Pro splátkovou společnost Profi Credit rozhodla přes 27 tisíc sporů. „To dosvědčuje ekonomickou závislost rozhodce na úvěrové společnosti. Kdyby začala rozhodovat v souladu se zákonem, přišla by o nové případy,“ domnívá se Němec. Eva Vaňková zaslala LN rozsáhlé vyjádření, kde popisuje, jak se její advokátní kancelář proměnila namalý „soud“, rozhodující o neuhrazených splátkách. Přiznává, že jeho fungování připomínalo pásovou výrobu, ale zdůrazňuje, že rozhodčí nálezy podléhaly důkladné kontrole.

Vaňková i Sokol se shodují na tom, že podobně automatizovaně fungují i soudy, když rozhodují o spotřebitelských sporech. „Na sto věcí připadalo přibližně pět námitek. Ostatní mlčeli. Věděli, že dluží, a neměli co dodat. S takovým množstvím námitek není problém se snadno a právně korektně vypořádat. U soudu pracují velmi podobně,“ říká Tomáš Sokol.

Rozhodčí doložky jsou u spotřebitelských sporů minulostí. Stále však kvůli nim zůstávají statisíce lidí v exekuci.